Bez čeho se vážně neobejdu

Kdybych to chtěl nějakým způsobem generalizovat, bylo by to velmi jednoduché; napsal bych, že potřebuju vpravdě neustále vzduch s určitou hladinou kyslíku a v určitých časových intervalech přísun bílkovin, cukrů, aminokyselin a vitaminů…
Ono je to vlastně technicky přesně tak, ale to bylo příliš jednoduché a hlavně zcela mimo moje přesvědčení o svobodě slova a právu na informace. A jak je zřejmé, jsem tvor komunikativní, jenž se rozhodl psát…nejen o sobě a nejen pro svou potěchu.
Dost bylo krycí palby, spouštím palbu přehradnou….a povídám a povídám…a kecám a kecám…

Věci denně nezbytné:

(Jen pro pořádek – nemohu být bez své milované Věrušky, která mě dává víc, než mě daly všechny ženy mého života. To není jinak nadsazené, to je jen konstatování faktu – já u této mladé ženy našel všechno, co jsem si vždy přál…a dost, moje milovaná není VĚC, takže sem nepatří…ale nemohl jsem ji tu samozřejmě nezmínit…)

1/ Vybudoval jsem si slušnou závislost na kávě. Moje denní minimum jsou tři (…čtyři, pět…) víc než dvoudecové hrníčky. Cigareta a káva patřila dlouhou dobu k sobě, cigaret jsem se zbavil rád, kávy se nevzdám…
Když tak nad tím přemýšlím, byl jsem kdysi spíš čajíčkář… tedy pokud se to tak dá říct, neboť čaj v mém podání znamená – konvice o obsahu asi 1,5 litru, dva sáčky černého čaje, asi tři lžíce cukru krystal (někdy i více), dle protřeby i kapku sirupu (větší=lepší), sdostatek citronu (či kvalitní citrónové šťávy) víc než výhodou…to bylo ale o hodně dříve, byla na to zvyklá bejvalka i Žanda. Věrka tento způsob popíjení čaje odmítá, takže ho již tímto způsobem nechystám, nicméně čaj (v současnosti JENČA je mou-naší láskou)…ale to jsem odskočil, tak back in cafe…

Je to vlastně podobné jako s čajem – tj. pro většinu nepochopitelně silná a přeslazená tekutina navíc s mlékem či smetanou, předobraz typicky policajtské americké kávy (jen ta kobliha chybí-tedy to taky MOC můžu, ale není podmínkou). Preferuji instantní (tedy jedině instantní) NESCAFE CLASIC, nemám problém s JIHLAVANKOU (opět instant), v poslední době jsem byl nucen přejít na totálně levnou záležitost – mám namixovaný zbytek NESCAFE s TESCO VALUE INSTANT ( bratru za 26,- Kč, pokud se nemýlím…). Instantní TESCO jsem ale nejdřív vyzkoušel a žádný super-shit to nebyl, navíc barvou a strukturou granulí odpovídalo NESCAFE, tak jsem to mixnul…ke své plné spokojenosti.

2/ Dlouho jsem přemýšlel o dvojce, ale v podstatě to bylo hned zpočátku jasné, neboť je to mé drahé postarší a pekelně již dobité T-MOBILE PDA II, neboli kapesní počítač kombinovaný s telefonem… Je to šikovná mašinka a i když je vyrobena někdy na konci roku 2003, je pořád srovnatelná s většinou současných…docela mě to zaráží, ale je to vážně tak. S dostatečně velkou SD/MMC kartou (v současnosti 1 x 2 GB, 1 x 512 MB) s sebou tahám dosti velkou knihovnu (skutečnou knihovnu, to je několik stovek knížek, většinou sci-fi, fantasy ale také spousta literatury faktu), pár filmů (ulítávám na I’m Legend) či pár dílů TV seriálů („THE IT CROWD“ a „Potkali se u Kolína“ J), nějakou tu muziku (soundtracky z AKIRA, GHOST IN THE SHELL, FINAL FANTASY_ADVENT CHILDREN, hry ZAKLÍNAČ, ale taky BILLY TALENT, THE KILLER’S či český HIP-HOP z konce minulého a začátku tohoto tisíciletí…)

Jen kdyby baterka vydržela tak aspoň dva dny - tedy s denním čtením (tak 2.hodinky), tak s půlhoďkou přehrávání filmů o pauze v práci a nějakým tím telefonováním… Stejně je to moje milovaná stařenka, až jednou umře, asi to obrečím…URČITĚ!!!

3/ S trojkou jsem si nebyl vážně jistej…až jsem si řekl, že jsem si ukousl trošku větší sousto, ale to bylo jen na moment. Takže číslo 3 obsadily…TAM TADADÁÁÁ… mé obligátní pokrývky hlavy! Inu, bez své „fidelky“, „leninky“ a „bejzbolky“ bych to asi nebyl už já.

Nosím „něco na hlavě“ v podstatě celoročně a za ty roky, co tohle provádím, mě hlavu přikryla spousta bezva čepiček a kšiltovek. Některé se prostě rozpadly nošením, jiné vyšly „z módy“, jiné jsem pozbyl třeba ztrátou (…že Věruško?…J). Nemám-li něco venku na hlavě, jsem nejen nesvůj, ale nejsem to já…