KNIHÁK

...neboli...

JAKÉ TO JE BÝT V MÉM VĚKU KNIHKUPECKÝM UCHEM V KNIŽNÍM SUPERMARKETU,
ZVLÁŠTĚ V PŘÍPADĚ,KDYŽ KNÍŽKY VÁŽNĚ MILUJI...


Abych to trošku uvedl do souvislostí - počátkem února tohoto roku jsem se stal zaměstnancem nového brněnského knihkupectví. Prostě jsem si v necelých 41 letech splnil svůj sen…sice pozdě, ale přece, řekl jsem si… Do knihkupecké partičky jsem myslím celkem bleskem zapadl, neboť vzhledem ke své „sečtělosti“ a přirozenému sklonu k aplikaci „sociálního inženýrství“ na své okolí jsem všechny záhy přesvědčil, že tam patřím - a navíc jsem tvor přátelský, sociálně cítící, ukecaný...
Bodejť bych tam nepatřil, když jsme získal sekci sci-fi, fantasy, komiks a za pár dní ji dal dohromady.
Jako „bonus“ jsem pak dostal historické romány, historii, kuchařky, sport, auto, hobby, brněnské tisky, něco z obrazových publikací a military… Když to teď vidím napsaný, tak je to dost hustý, ale pravdou zůstává, že je se mnou na patře ještě kolegiňka Janička, takže se i ona občas prohání na mé části a já v její české a světové beletrii, ženských románech, poezii, krimi, thrillerech, autobiografiích, životopisech a humoru.
No, je to vážně občas masakr!
Fakt je ten, že mě tahle práce neskutečně baví, i když to není vždy legranda k potrhání. Ale je to o tom, že ač ještě pořádně netuším, za co a koho vlastně válčím, jedno vím jistě - chci tu vydržet, co nejdéle…ale né děj se
co děj.
A o mých osobních konfliktech, jenž mě přináší tenhle NEW JOB, bude tahle část…


Je faktem, že jsem ve svém životě už dělal celkem dost věcí - neboli jsem pracoval u různých zaměstnavatelů na různých pozicích.
Byl jsem elektromechanikem na výrobní lince a s klíčem, šroubovákem a kleštěmi budoval socialismus.
Jako voják jsem sloužil na tehdy exkluzivním tajném podzemním pracovišti PVOS (Protivzdušné obrany státu) a později byl divizním personalistou.
Hned po návratu do civilu jsem nastoupil na učňák a rok mistroval budoucím (o čtyři až pět let mladším) elektromechanikům…učili jsme se od sebe ale myslím navzájem…
…abych pak odešel k Ministerstvu vnitra a jako řadový policista odsloužil víc než 10 let v různých složkách, ale o tom možná jinde…
Už během fungování u Vnitra jsem se chytil drápkem u pojišťováků, ale nešlo to - jako státní zaměstnanec jsem nemohl, jako čerstvý vysloužilec jsem pak zase už nechtěl oblbovat lidi.
Takže jsem začal dělat pro strýce v jeho zastavárně, ale jako „bývalému poldovi“ mě to po čase přestalo jít pod fousy - o nelegálnosti spousty obchodů svého drahého příbuzného vůbec nepochybuji … dále CENSORED!
Nechal jsem se zaměstnat u Brněnské správy komunikací jako dispečer a hlídal pár měsíců provoz v tunelech Pisáreckých a Husovických.
Úspěšně jsem prošel pohovory a získal místo u IKEA ČR a nastoupil jako SECURITY & OPERATING MANAGER, abych s nástupem o tuhle pozici přišel a stal se „jen“ členem stejně nazvaného oddělení. Navíc k činnostem vyplývajícím z náplně tohoto oddělení (ochrana zákazníku, požární ochrana, bezpečnostní školení, pult centralizované ochrany, řízení bezpečnostních pracovníků BS Securitas na OD, kontrola práce pokladních a ostaních zaměstnanců na OD, zásobování OD spotřebním materiálem, …) se ze mě stala i LOCAL IT podpora a já dostal na starosti compy, tiskárny, routery a servery v obchoďáku…navíc jsem lítal mezi Brnem a novým obchoďákem v Ostravě, který se dokončoval a finišovalo se před otevřením...moc činností a málo času, čím dál víc a víc věcí jsem nestíhal, takže...
...Neustál jsem to ve stejném okamžiku jako budovy ňůjorského světového obchodního centra se zřítila i moje nadějná kariéra…
…a já pak po několika týdnech na pracovním úřadu našel sám práci ve skladu-expedici firmy CROCODILLE (výrobce toustů a baget) abych tam během pěti let zažil 19 vedoucích depa a obchodních zástupců (životnost u firmy asi 4 měsíce), nespočet řidičů a nakonec vytočen a bez půl třetí (tedy dva a půl) výplaty odešel (o tom už jinde).
Později jsem pracoval i jako zaměstnanec společnosti dovážející ojetá luxusní vozidla - taktéž toto i následující podrobněji jinde ;-) - jako „dráteník“ u společnosti vyrábějící kabely nejen pro automobilové koncerny, či jako stavební dělník nebo prodejce nového mobilního operátora…

Tak a jsem konečně tam, kam jsem od počátku mířil, tj. ke žhavé současnosnosti a já věřím i k jakémusi novému začátku. Konečně totiž mám šanci dělat něco, co mě zajímá a baví…
Jaké to tedy je začínat jako knihkupecký novic se tu budete mít možnost dočíst…a to tak dlouho, pokud mě to bude bavit (…třeba už v té době ze mě bude knihkupecký „profík“…)!